Zhaslá noc

Já potkala ji zvečera
kdy mlha jak mléko byla
Šla sama ulicí
jen tak se šourala (co noha nohu mine)
jak při chůzi by snila
až skoro brčela
A byla celá vlahá

Vzala jsem domů ji
a dala napít čaje
Však když chtěla jsem ji osušit
a ona stála tu nahá
zjistila jsem že taje
A ona se svěřila
jak zahání den

Když už se ohřála
(jak byla prokřehlá)
popřála krásný mi sen
že za chvíli by prý roztála
a tak šla mlžně dál

Ve snu jsem zjistila
co tu dámu trápilo
nebyl to muž co jí radost vzal
nebyly to studené nohy
ani vláha a rýma
Bylo jí prostě nemilo
že je tak trochu jiná

Jaká má být noc?
Plna hvězd měsíční záře
a večerního jasu
Však hvězdy i měsíc
měli kašel toho času
a ulehli do polštáře

A naše dáma noc?
Co trápilo ji moc?
že je zhaslá

(Tak vezměte ji někdo do postele, vždyť ona večer nespí)