Anotace: Napsáno v den mých osmnáctin...za komentáře budu vděčná:)
ujíždějící vlak
dětství
bez zpáteční jízdenky
nevinných očích
a otevřených srdcí
schopné přijímat
to co je
a nezavírat oči
před sny, které mají
krátké trvání
-nikdy nevíš, co se stane-
lesk očí
poslední zamávání
radostný pokřik
a smích líček
-odjíždějí radostné chvíle?-
naposled zamrká
jednou na znamení
-jak jinak než záporné-
tak proč jsou rány výraznější
než prosmáté chvíle
než jedno obejmutí z lásky
-a přátelství, pohody-
bezelstné touhy pomoci
proč špatné zastiňuje dobré
když mně ujíždí dětství
se špinavýma rukama
Moc pěkné :) Jsi šikulkaa :) Vidím, že jsi psát nepřestala, a to je dobře, moc ti to jde .) Měj se krásně
07.12.2009 11:52:00 | Barbie_Incident
každý to vnímá jinak. někdo nasává plnými doušky ten klid, pohodu, nedělní odpoledne proseděné na zápraží s kočkou na klíně a umazanými tepláky, radostné chvíle strávené s maminkou v parku, výlety plné smíchu... prostě své dětství vřele obejme a dá mu pusu na čelo a smíří se s ním. ten je realista. pak jsou tu druzí, co měli buď úplně idylické dětství, nebo naopak příliš špatné, anebo ti, kteří se k němu neumí chovat. záleží, jak se na to díváš. ale vždyť ty ve svém věku máš mnoho dobrého před sebou, ne?
29.11.2009 17:15:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
Myslím, že po čase už člověk vzpomíná jen na ty hezké chvíle, a ty zlé, jako by nebyly.
09.10.2009 09:54:00 | Hesiona-Essylt
Neboj,vlaky se křižují,do jednoho nasedneš,a ještě mnoho pěkného tě čeká.Všechno je relativní.Já bych se do svého dětství vrátit nechtěla.
02.10.2009 21:38:00 | stravla
Hodně povedená a osobitá báseň... Asi nejvíc se mi na ní líbí, jak vyvolává obrazy, ale i myšlenka je mi blízká a oslovuje mě. Akorát mi neseděl rytmus v druhé sloce, ale to bohatě vynahradí dojem, který ve mě Tvoje báseň zanechala.
I když ujel jeden vlak, znám spoustu lidí, kterým dětská fantazie zůstala. Možná prostě počkali na další linku...:)
02.10.2009 21:07:00 | Sfinx