...........

Ztracené roky v šedavých stěnách
umrlé tváře mlčí
pár kroků bez pozměn
pošlapaný stín v pavučinách
zkropené vzpomínky ve vlastních vinách
a ve věčné samotě odpuštění
na věčnost ztracené přání v snění
nic další den už nepromění

podzimní slunce
kreslí do mlhavých ran
za letu vran po setmění
ve svém vlastním provinění

tiché věty v okvětí
prázdné oči prokletí
těžké pravdy kolem nás

v nekonečný pravdy čas

...........

ztrácí se ticho v nás?

(V Decibelech)