Olovo protíkající mozkovými buňkami,
protíkající velmi pomalu a drze.
To dráždí, to KURVA dráždí,
škodolibě se mi směje a lehtá v přemýšlení.
Promlouvám si s bohem, za zády nůž
- možná doufám že se mi zjeví ztělesněn.
„Pojď na chvíli za mnou, chci si jen promluvit“
Návádím ho zpřetvářkou, vždyť jsme si podobní.
Je to víra! bůh je jen víra, víra v naší mysli,
v cokoliv si můžeš přát a to tak slěpě.
Přebytečná víra asi jako každá ostatní
a bůh je najednou tady a ztělesněn.
Zničil jsem ho! Uniká a já to cítím,
po noži a mé hlavě stíkají kapky krve.
Zničil jsem svého boha a taky tu víru,
věnovanou té zkurvené děvce.
zničils ji?
a je ti líp?
co zůstalo ti?
vztek
a krev na ruce,
nebo snad aspoň
malá slza na líci?
05.10.2009 12:28:00 | Romana Šamanka Ladyloba