Do prachu..

Do prachu Měsíce vtláčím svou tvář
z plazmatu pak jako podivnej sklář
do formy odliju zbrusu vzhled nový
nevím co bude dál, je někdo kdo ví?

zcizené srdce též nahradím kopií
dřívější ledy v něm vystřídaj tropy
rozžhaven touhou jak hvězda do běla
když letím, srší mi jiskry ven z těla

podívej, ač v očích slz máš pablesky
tam dále za Lunou znám všechny stezky
jež nikde nekončí, s lemem od rosy
my, rty na rtech.. z lásky nazí a bosí