Písničky o létu
do větru
broukal si rád.
O zemích vzdálených
když slunce meze
mu vyhřálo,
vždycky si nechával zdát.
S botama v batohu,
silnicí prašnou
i cestičkou chladivou
toulal se rád
od města k městu.
Po krčmách zazpíval
písničku hladivou,
smál se a vyprávěl,
jakou měl cestu.
Meze už nehřejí,
brzy se v závěji
ztratí.
Písničku neslyšet.
Strniskem vítr
se prohání,
vandrák i poeta,
boty si nazul,
cestu si do města
zkrátí.
Ach léto, létičko... kdeže jsou ty časy, kdy pořádně stálo za to... chjo.
09.10.2009 06:33:00 | NikitaNikaT.
...toulavé boty bych nejraději nasadila a léto zpátky přivolala...ale i podzim má krásy své...tak jen botky obujme a hezky se toulejme...alespoň v myšlenkách...ve verších...(kdo nemůže třeba ven)...
08.10.2009 15:51:00 | toužím.jít.dál
Můj nejoblíbenější tulák je od malička Hodža Nasredin, už mnohokrát jsem si říkala, že by bylo fajn napsat mu jako poctu je bystrosti i povaze báseň..a možná, že jsi mě k tomu tou Tvou o to spíše inspiroval..díky Ti.
07.10.2009 13:08:00 | šuměnka
krásná tulácká ST.
06.10.2009 07:15:00 | Acham