Anotace: ... Toulky po hřebenech myšlenek...
Za mlhou korálků moudrosti
Prosvítá závoj Tvého bloudění
Úsměvem tetované vzpomínky
Opisují křivku našpulených rtů
Když oči bloudí po nepřítomných
soutězkách srdečních volání
Po trávě rozsypané drobečky
Polibků z odpadlých lásek
Dávají tušit lehoučký nádech
... Nostalgie...
14.10.2009 22:54:00 Levandule
Na hřebeny myšlenek
maluju Ti mlhu zapomnění,
životabudiče oddenek,
který minulost v budoucnost mění...
08.10.2009 11:27:00 NikitaNikaT.
... a mně dávají tušit Tvoje řádky, jaká by to byla škoda si je nepřečíst... moc hezké dílko, opravdu nostalgické... ST!!!
07.10.2009 09:39:00 Kars
Krásné, však pozor, tam na těch hřebenech, kam stoupáš, se někdy zamotá i labutinkám hlavička a spadnou zpěz do rybníčka, ale šťastné
ST
06.10.2009 22:15:00 hašlerka
něžná jak krajky podzimních rán
křehká jak vzácný porcelán
nádherná jak nostalgie vlásek
krásná jak křídla labutích lásek
to vše je báseň tvá..ST!!
06.10.2009 19:06:00 Mbonita
nostalgie hřejivá
je báseň tvá
lahodná jak zmrzlina
s kousky ovoce a kopcem šlehačky:-)
ST
06.10.2009 16:58:00 HarryHH
*
Na prahu třináctých komnat
se dveřmi dokořán
mlčím
Jsou ty tam zakleté krásky,
pravda a přikované zlo
člověčí
Jen lehounký závan parfému
uschlého listí podzimu
dává tušit
Stůl po hostině, kterou jsme
ani neměli čas pořádně
vychutnat ….
..
06.10.2009 16:21:00 šuměnka
zahoď svou nostalgii
a pojď se toulat mlhou nemlhou
určitě potkáme třeba jelena v říji
a nebo jednu labuť krásně potrhlou...:o))