Déšť

Venku se mračí obloha
jako kdybys ji opustil

Tak trochu zakryla
celé slunce
svou zasmušilou tváří
Snad chce abys jí odpustil?

Tak dovol
ať slunce září
a dělej jako by vinna nebyla
vždyť ona by se ti
jen ráda líbila

Ty ale nevíš
že miluje tvé oči
Chodíš dál
klidně ulicemi
a věříš
že svět bezdůvodně se točí

Ona je smutná
déšť na jejích lících
podobá se pláči

Je tahle podzimovost nutná?
Mě už ten déšť stačí..