Omluva za klopýtání

Bez plachet bouří musím plout.
Strom bez koruny větví.
Každá vteřina je náš soud.
Snad jsme to nepopletli.
Čas, který se tváří nehnutě,
jsou padlých andělů perutě.
Možná, že nade mnou jsi zlomil hůl,
a odsoudil mě větru, dešti,
v zlobě jsi zaťal svoje pěsti,
však nejsem žádný zlatý důl.
Dal jsi mi hřivnu k rozmnožení,
vracím ti deset jako dar,
z mé duše zbývá jenom cár,
sen o lásce vystřídá probuzení.