ve skutečnosti...
ve skutečnosti...
čas usnul s dudlíkem
v zavinovačce
a já ztracený
v bludišti vlastních myšlenek
procházím
mezi provazci deště
po opilých střechách
v sebekontrole
duševně vyšinutého nomáda
a promítám si
dokola
ten tvůj pohled
lávového ostrova...
tvá kůže je tak hladká
že sklo proti tomu vypadá
jako rozorané pole
vyhřívám se
na pláži tvého těla
a myslím
že mě to nikdy neomrzí...
zhoupla ses v bocích
s nonšalancí královských galér
lana se přetrhla v docích
má fregata se uvolnila
na severu
popraskaly ledovce
zvedá se vítr
a blíží se vichřice...
nepřestávej...
žáruj!...
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Jsi obdarován..
a to je fajn.
Můžeme se kochat
a já toho využívám.Bezva.
Krásné dílko.ST
18.10.2009 18:28:00 | Tanzania
Tvou představivost
bych chtěla zamknout v sobě
a na chvíli se do ní zabalit!
Však bohužel se stavím na poctivost
tak možná navštívím ji v jiné době
a budu poslouchat ji, kochat se a znít...
15.10.2009 12:11:00 | šuměnka
vyspárovávám své žároviště....,aby zas někdy příště,ten spalující žár...dlouho,dlouho hřál...
09.10.2009 21:18:00 | zvířenka
