Anotace: Dovolte, abych se představila...
...déšť, co vlasy k tvému vzteku ti zmáčí
bota, co tě snad ze všech stran tlačí
jsem sebevrah, co vzal si krátké lano
ženich, co u oltáře neřekl ano
jsem ten, co překážky na cestu životem si staví
a že je sám svým vrahem neví
jsem prázdný papír čekající na popsání
rota vojáků připravená na povstání
jsem odplata za atomový útok
v bance nesplatitelný úrok
jsem nejposlednější právo veta
a to největší zlo světa!
27.11.2014 23:32:14 Tom Dvořák
Jojo, tenhle typ poezie mě baví :)
27.11.2014 23:34:22 Lucije
Děkuji, moc mě tvoje reakce těší :)
27.11.2014 23:35:35 Tom Dvořák
Trošku Kryštofovské což? :)
27.11.2014 23:37:16 Lucije
Je poměrně těžké se nenechat ovlivnit něčí tvorbou, zvlášť pokud ji považujeme za skoro geniální :)
27.11.2014 23:38:25 Tom Dvořák
Máš ráda texty Kryštofů? Mě se taky líbí jejich poetika, ale musím říct, že občas je těch metafor na mě trochu moc, a uchází mi význam, což je škoda, protože jinak je mám velmi rád.
27.11.2014 23:41:25 Lucije
Líbí se mi kombinace tohohle druhu hudby a textů, kde si skoro pod každou větou člověk může představit něco jiného, i když uznávám, že některé obraty jsou celkem oříšek a ještě mi bude trvat pár let, než v některých z nich vůbec něco uvidim :)
27.11.2014 23:48:54 Tom Dvořák
To já taky, ale občas už mi přijde, že jsou ty metafory naprosto samoúčelné :/