Anotace: s nadějí...
Deštivý soumrak do louží se skládá,
dnes v noci bude samet bez flitrů,
země si vodu pod kůži nastřádá,
utápím nostalgii v řadě půllitrů.
Bezbarvou duši namalovat zkouším,
konturou černou obtahuji stín,
čekám na slunce, zlatá mu tak sluší,
září i v srdci, tím odhání splín.
Parapet rychlou píseň kapek buší,
v bláto se mění pod nohama hlína,
voda protéká i do záhybů duší,
aby tam květům půdu připravila.
13.10.2009 09:05:00 NikitaNikaT.
Číst Tvá dílka je něco úžasného... ale slunko, obávám se... na jeho krásnou zlatavou zář... musíme si nejspíš už jen opět počkat.
11.10.2009 11:45:00 lidus
Ze začátku mě to dost vyděsilo, ale jsem ráda, že jsem dočetla do konce. Má to něco do sebe.
11.10.2009 10:52:00 Lota
...předpoklad šťastného života, je dívat se na všechno z té lepší stránky...tak proč hudrat nad podzimem,který vymyslela moudrá příroda :-)