Procitnutí v obrazech

Procitnutí v obrazech

Tenká stříbrná linka podkreslující tmavý mrak
pomalu proniká pod přivřená víčka
aby se rozlila
v lepkavou vrstvičku tisíců odstínů barev
které se ti uchytí v konečcích prstů
pevně svírajících štětec
Jako drobečky něčeho sladce křupavého
na tvé blůze
u snídaně.
Malířko.

Lehce snová nálada nedokončeného obrazu
v červeném stojanu
je obalená křehce psychedelickou aurou
tepu bytí.

Zápěstí drobnými tahy
těkajícími na plátně
přivádí k životu
dvě dívky
v barvitém království
dávno zapomenuté zahradní slavnosti.

Každým dotykem
září barvy jasněji.

Rozevláté stuhy dívčích kloboučků
neklidné zelenkavé oči
smyslně rudé rty
pootevřené
v šibalských úsměvech
berou mi dech.

…………………………………………………………………….....

Zátiší

Z klopy spadlá třešinka
stůl.
Odkopnutý střevíc, deštník, klobouk
věšáku půl.

Smyčec zlomený, housličky bez duše
ve futrálu pár drobáků
Zátiší v hnědém rámečku
ve vzduchu smrad
laciného tabáku.
……………………………………………………………………………………

Dívka s knihou

Čte si.
Prostě si jen tak
sedí a čte.
Na Thonetce
způsobně
nohy u sebe
ruce v klíně.
Dlouhé štíhlé prsty
objímají malou knihu
z ručně dělaného papíru.
Pozdrav od přítele
ctitele
milence?
Jen tak si sedí a čte
pro potěchu
zaujatě
beze spěchu.
Hádal bych
na knihu sonetů.
Pod žlutými šaty
stažená v korzetu.
Bez dechu
já i ona
dívka z obrazu.
Jen tak si sedí a čte.