Šálek černého čaje si uvařím,
ve své lože se uložím,
peřiny své rozhodím,
a do snů svých se odložím.
O čem se mi bude zdát?
O slunci, které nezapadne,
o příteli, co nikdy nezradí,
o zlaté rybce na dně,
co do očí mně uhodí.
O nekonečném moři, co v poušti je,
o démantových horách, kde sníh chce hřát,
o víle, co v lese srnkám hraje,
kde je vše, co můžeš si jen přát.....
Kde žhnoucí srdce studí,
a led chce tát,
tam kde se stromy budí,
kde nelze lhát.
Do těch míst vydávám se,
cestičkou snovou,
třpytkami posypanou,
však nikdy nevzdávám se,
že sny se realitou stanou.....