Žil kdysi v podhradí
tajemný lesů pán
svíral vždy ve dlaních
žlutý Tulipán
A když večer hleděl směrem k měsíci
spatřil tam dívku mlčky sedící
Volali na sebe z Měsíce na Zem
a ze Země na Měsíc
a ucítili rázem,
že znají se let statisíc
Hleděli na Zem, hleděli do nebe
nikdy však nemohli být blízko u sebe
Slova je hřála a měsíc planul
ten samý vítr mezi nimi plul
Daleko od Země
a přeci u sebe
myšlenka hluboká
druhého přivolá...