Z MÍNUSU DO PLUSU

Nehty mé do modra maj nádech,
chlad a mráz leží mi na zádech.
Dejchaj mi za uši každý zvlášť;
přeju si, mít ještě teplý plášť.

Zima je všude jak v kostele,
skočím se zařát do postele,
I v ní však drkotám jako cvok.
Bude snad lepší dát si grog!

Po grogu tělo mé okřeje.
Málo co tak pěkně zahřeje.
Je mi už lépe teplotně;
řízek si udělám na plotně.

Spravila jsem si náladu,
můžu teď napsat baladu.
Anebo radši sonet,
ten by se mi spíš poved.
Ódu na žaludek můj šťastný.

Ať je to každýmu jasný!