Anotace: I po smrti se můžete vysmát svému vrahovi, nevěříte? tak dobře, zavařte jim to před smrtí, máte-li sílu, ať vidí,že i smrt je zradí
Vskutku nádherné smrti pojetí,
my umírající, v bojích zajetí,
klaníme se pod nadvládou
tyranů.
Zůstáváme v temnotě sami,
štěstí dávno není s námi,
Smrt se mi dívá do očí,
až hlava se mi z toho točí,
v těch očích nemá nic,
jen temnotu a klid.
s tím se nespokojím!
slyšíte? Vrahové?!
Ale notak, vy se mě bojíte,pánové?
to radost mám,
bohužel ji nevyjádřím,
víte, já - totiž umírám.
ale ještě něco vám zmařím,
to stihnu ještě...
nůž do hrudi vám vrazím!
už nikoho nezabijete -
my jsme poslední,
my mrtví váleční vrahové
v barvách věčné nachové
Souhlasím s Eponou nebo oponou - čert to vem!
Co to bylo? I když jdeš teď po ulici, poznáš
mezi těmy davy lidí opravdové vrahy?
07.05.2007 19:22:00 | jehlaspichlas
Tak tahle se mi od tebe líbila nejvíc. Nevím, ale když čtu ty smutné básničky o smrti, hrozně na mě doléhá, že existují lidé, kterým přesně tyhle myšlenky víří hlavou, stávají se jejich součástí, protože nedokáží někomu říct co cítí, anebo to alesoň napsat.
08.12.2005 18:55:00 | Epona
Souhlasím s Krtičkou. jinak je to celkem zajímavé, ale já mám raději rytmické básně... je však pravda, že mi mou "omezenost" mnoho lidí vyčítá...
01.12.2005 14:33:00 | Manik