Zřídka

Včera jsem našel ve zkumavce svojí řídké krve
něco zvláštního -
vjem
bylo to studené a sražené
klepalo se to na dně
den před dneškem
zdvihl jsem to v ledovém průvanu
proti sevřeným mrakům
v očích tři doteky světla
po první nevinné půlnoci tohoto dne
bílí mravenci
odpreparovali zátku v mém zátylku.

na vlnové délce dvacet devět
až třicet
včera v noci zahájil jsem svou analýzu
stojánky zachytávaly mi vlasy
a na stropě blikající zářivka šeptem
přečetla mi ve výsledku
že už mě nechceš

a byl to sen
přestože sny
mou zkumavku objímávají zřídka.

*

Zbyly mi prázdné dlaně
den po předvčerejšku
a na kraji centrifugy
napůl stržená etiketa
"mám tě ráda"
někdo na ní dlouho stáčel moje oči
- pod tlačítkem notička:
láska ze soucitu

a před první dvanáctkou
dnešní
kruhové objížďky
zakázala jsi mi znamením odbočit
ke tvé usedlosti
provždy
chodby staly se rozmazané
a den podávající jehlu dnešnímu
kolem králičí protilátky
(šeptala promiň)
odvedl mne k obrazu stromů
ztrácejících
to nejlepší z nich
v barvách
které jim nezůstanou

a byl to jenom sen
- přestože sny
mou zkumavku objímávají zřídka.

*

Pak v nejčerstvějším vědomí mojí minulosti
v odraze toho vidění
můj strážný anděl
přišel v černém za mnou
pokynul mi kosou
a když sloupl si masku
kterou mne životem jedině šálil
v čase před tímto ránem
slepým hlasem zazpíval mi:

Vítr, větve, konopí -

vítr, větve, konopí -

hou, hou -

hou, hou -

-

*

Nahmatal jsem znovu zrak
a byl to jenom zlý sen co jsem uzřel
jenom tolik zlý
i přestože
mou zkumavku objímáváš tak

zřídka.