Anotace: jen tak si prolétnout po střechách absurdity
S propiskou na křídlech kormoránů
plachtím si do ticha
Višňovky
v absurditě
své vlastní touhy
po hlučné lásce
k cestě která mi tolik
zkroutila
ruce
svobodou
a vyřvala ze mě
tenhleten svět
ovíněný přeslazenou
tmou