Návrat.

Anotace: Smutné proměny.

Už toužil vrátit se domů,
poznal mnoha světadílů.
V srdci však po celý čas,
ozýval se toužebný hlas.
Čechy krásné, domov můj.

Po dlouhých letech,
při prvních slovech:
"Zdravím vás!"
Dojetím chvěje se mu hlas.

Vítají ho tupé pohledy lidí,
sledující špičky vlastních bot.
Míjejí se jako cizí,
co je tohle za pochod.

Čechy krásné domov můj?
Něco v nich ale smrdí, fuj.
Závist, faleš, bezvládí.
Bože!Nikomu to nevadí!

Obrátil vypitou sklenku,
obrátil ji dnem vzhůru,
zahnat chtěl černou můru.
To že jsou Čechy,
ta krásné zem!

Ne!Než z ostudy kabát,
bude lepší zůstat cizincem.