Jak dva motýli
na špičce pyramidy si hrají
v odrazu nožů slunečných
pod ocelovým nebem uskutečnění,
tak sis to přál.
Jako dva motýli,
ti mléční andělé s křehkými křídly
se věčně radují
pod nebesy slz.
Jako dva motýli,
jimž křídla osud upálil
nad plaménky trestu.
Jako dva věční hledači
v kuklách z antracitu
v železném objetí
se drtí.
Jako dva oceloví motýli tančící křehce na spáleništi lásky..jen dechem zavanul by a ocel se v prach promění...
..tak křehká láska může být..
10.12.2009 22:10:00 | Badya
zajímavě napsáno ST
24.10.2009 17:10:00 | Acham