Uslyšela jsem svou směšnou lásku
Uslyšela jsem svou směšnou lásku
Anotace: po dlouhé době volný verš... Všichni o depce, tak já taky no... Pro moji mámu... No chance, že si to někdy přečte, ale kdo ví.
Ve známém pokoji
strhané obrazy
se štěstím a láskou
S klidným hlasem
ke mně mluví
mluví
a mluví
Rozcupovaná
na kousky
je má mysl
Konkubína
neví jak cítit
I tak mě pohladila
svým mrazivým dotekem
a rozložila molekuly
mého srdce
Poprvé
jsem uslyšela lásku
Trýznila mě
Mučila mě
Věřila jsem jí
A objetí
zabilo mé pochyby
směšných lásek
A já tě přitom
Ach...
Tak směšně miluji
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Ta směšnost mi není k smíchu, ale spíš dojímá... krásná básnička.:))
23.12.2009 03:32:00 | okousaná od světlušek
Mne tam vadily jen ty molekuly. To slovo jsem vzdy blbe sklonoval a nemel rad, ale to je osobni vec. Hezka je, hlavne zaver.
01.11.2009 13:30:00 | Nergal
moc pěkné ST.
26.10.2009 08:22:00 | Acham
