Psychologická

Psychologická

Anotace: pro přítele, který mě stejně neposlouchá... snad si to přečte... kdybych měla dokončit své myšlenky, byla by hodně dlouhá.... možná tedy příště...

Bez touhy, bez smíchu,
bez citu, bez hříchu.
Žiješ jak asketa,
trestáš se za léta
snad z minulého století,
dál valíš balvan prokletí.

Každý člověk je omylný,
ani Ty nejsi bez viny,
Tvé činy, kdysi spáchané,
jsou dávno prošlé, smazané,
nikdo se k nim už nevrací,
jen Ty v nich stále patláš si.

Sejmi si z nohou okovy,
táhnou Tě ke dnu chudoby,
klíč už Ti dávno leží v ruce,
rozum se vzpírá, slyším srdce
bije už v těle na poplach
minulost rozpadá se v prach.
Autor nejsembásník, 31.10.2009
Přečteno 304x
Tipy 30
Poslední tipující: malá slečna, Bíša, Holis, vodnař, labuť, NikitaNikaT., Lota, Le ver luisant, Mbonita, Psavec, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Odpustit jde, ale jde i zapomenout?
Jinak nádherně napsané, přesvědčivé a podmanivé, zároveň něžné, poetické... Moc se mi líbí.

03.11.2009 00:28:00 | okousaná od světlušek

Někdy bývá minulost, jako vězenská koule, ale myslím, že jsi dala dobrou radu.

02.11.2009 08:47:00 | labuť

Suprově napsané... kéž každý prozře a odpoutá se od věcí, které jej ničí, nejen jeho, ale aj druhé, ať už vlastní, či druhou vinou... vždyť nežije se minulostí... ale má se žít přítomností.

01.11.2009 20:35:00 | NikitaNikaT.

...moudrá rada...

01.11.2009 00:41:00 | Lota

Moc hezká.

31.10.2009 16:04:00 | Psavec

někdy bývá těžké odpustit sám sobě

31.10.2009 15:17:00 | floreciente

krásné povzbuzení pro přítele..ST!

31.10.2009 12:25:00 | hašlerka

Nádherně poskládaná slůvka, co jiného od tebe čekat
ST

31.10.2009 08:30:00 | Kars

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí