Slepá
Slepá
Anotace: a závislá... když mi v uších pekelný zvony zní *-_-*
není pochyb o tom
že dnes zase poběžím po té dlouhé, temné, kluzké silnici, v jejíchž kalužích se nonšalantně třpytí odraz měsíce
z autobusové zastávky
bez dechu
domů
za tebou
aby si mě připoutal k životu, který jsem si nevybrala
o němž bych se bála promluvit nahlas
poběžím
v hlavě strach
smutek
pokoru
tíseň
už se nebojím ran, šrámů a jizev
miluju tě víc a víc
že dnes zase poběžím po té dlouhé, temné, kluzké silnici, v jejíchž kalužích se nonšalantně třpytí odraz měsíce
z autobusové zastávky
bez dechu
domů
za tebou
aby si mě připoutal k životu, který jsem si nevybrala
o němž bych se bála promluvit nahlas
poběžím
v hlavě strach
smutek
pokoru
tíseň
už se nebojím ran, šrámů a jizev
miluju tě víc a víc
Autor Mrs.Inspiration, 01.11.2009
Přečteno 308x
Tipy 5
Poslední tipující: ilona, Sýkorka07, tvoje líčko. ale můj ďolíček, Hazentla
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
aha, takže spíše obecní problém. no tj tím, že jsem to tk zužovala. zase jsem to četla. dobré. cítím na sobě ledový dech těchto nocí.
05.01.2010 19:50:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
pravda je taková, že když jsem tuto báseň psala, na něj jsem nemyslela...
už ani nevím na co... asi na tu tíseň... co nemá konkrétní jméno a na ženy, které skrývají pod svetry a kalhotami modřiny nebo podlitiny...
05.12.2009 16:10:00 | Mrs.Inspiration
tak jsem ji četla znovu a dokonce v ní chvíli viděla i odraz tvýho táty, co nechce uhnout ani o píď, i ve své hřmotné velikosti nezničitelných zásad...
20.11.2009 14:56:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček