Příroda umírá…
- ne, to se jen podzim halí
do tklivých nádechů,
a opuštění stromoví lidé
v očekávání melodického samhainu,
rozsvěcí plamínky,
prostírají z lásky svým zesnulým;
Z měděných pohárů
přetéká vína,
nedotčené boroví souzvučně praská
je konec období světla a hojnosti
jen hlahol prastarých tradic ožívá.
Vzývají majestátnosti slunce,
by z jara se zas vrátilo,
uctí jej obětí
prvního mláděte z každého vrhu,
věnečkem z jehličí,
mozolné ruce
zdobí jej skořicí, jablíčky, šípky a brusinkou.
Kdo po moudrosti touží
dokáže v pokoře naslouchat starcům
pokloní se v úctě předkům
zápálí jim na cestu oheň
a vzdá díky za vše co vykonaly..
01.11.2009 20:33:00 | Lady L