Ničemu už nerozumím

Neznámá tvář,
co provází mě každým dnem,
zas se mi teď vysmívá.
Ten škodolibý úsměv
zasekl se v srdci.
Proč ona jen to ví??
To bolí..
"Zase to cítíš,
zase se trápíš,
je tady, ty to víš..."
-TICHO!!-
Ať mlčí aspoň...

Jak nekonečná touha
po nenaplnitelném..
Jak slib života
na smrtelné posteli..
Jak sever na jihu,
co východem chtěl být..
Tak zdá se mi,
však krutá, ne jen nesmyslná...
tak zbytečná..
..přetvářka..