Ať odletíme do nebe

chtěla jsi být princeznou
na jednom z těch obrázků
co souží se
co souží se pro lásku

/princezny umí trpět s noblesou/

chtěla jsi být pastelová
a jediným kýchnutím rozfoukat se do světa

a ještě stále když stmívá se
a těžknou ti víčka
přála bych vědět si, kam skutečně odlétáš
do pekla či do nebíčka

*
ty malá holčičko
co dávno už nejsi jenom má
občas zdává se mi, že smutno ti je
a že já jsem ta co tě objímá

cítím, že stále jsi to ty
v oknech i v kalužích
ve zmoklém pěří
v hrníčku od kávy

nechci tě ztrácet den co den
spolu jsme od počátku
a spolu i jednou odejedem

jen čím dál míň jsem to já