Když slovum dojde dech

Když slova
padají na chodník
jak zbytek včerejších snů
kytky u zvadleho pomníku
hledají kapku
všech nadějí
stínu
čas je věčný podvodník
nepřiznává vinu
rána se ztrácejí
mlha z oparu
někam se schová
jen jako obchodník
prodá lásku bez proclení
ta se odmění
úsměvem pro svítaní
potom znova
ráno jako z večera
padají slova do srdcí
ulic,co vrací
co padají
bez nadějí
když slovům dojde dech