POPISNÉ ČÍSLO 1947 SKRZNASKRZ

***

Bezděčně do domu vsunul se stesk
dveřmi co vrzly vrz
mým podvědomím skrznaskrz
pohledem koberec plyšový
s lysinou kroků tvých
vede mě zaspat v očích mých bláhových
snímky z dob minulých
dávno dávných dávnověků
Lehám své tělo do peřin svých mráčků
bez tebe pach krásou ne a né neprovoní
jen fosílie vzpomínek smetené do kouta
na jednu hromadu zážitků zažitých zážitků
s kačenkou na konci provázku chátrá
Vybílené kosti visící z ramen ramínek
pootevřené skříně v předpokoji hostí
komoda s šuplíky šuplíčků škatulek
rozevřený dýván na stránce o obřízce býval
vysezené rádoby radovánky na divanu
čnící péro skrznaskrz proniká
vzpomínky lásky na nelásky
Po roce po ruce
láhev
vypuštěného džina džinismu(su)
se zbytky přání které nikdo nikdy … nikdy
Stržený kalendář třináctého dne měsíce
den který zažloutl sežehlý prachem ach
bota z daleké cesty s šoupanci na patách
na skobě v podkroví hoví si
když jsem ji měl rád rád
Rám zrcadla s tvým odrazem ve svícnu s oharky knotů
zlacený
kukačky hodin bez hodin
bijí do zvonů včas poslední čas
obraz dědečka s pozadím v háji
je v Ráji snad
mává jen vzpomínky na žitný klas
v polích za stavením remízky koroptví
zastavením posledním ... ámen zas
Konvice s sušenkou kterous´ taks´ ráda
k večernímu čaji kdys´ hrála jednou rukou na klavír
jen tak pro plezír
opona závěsů ztěžklých danou dobou
ách krásně krásného milování
Ztrhaný strhávám masky mým čumilům
jen stíny zůstaly v záhonech plevele
stopy páva odvál časem čas
houpačka
jen se snad trochu zhoupla hou
snad
a osiřela … život mnou prostě prošel skrznaskrz

***