Nádražní prostory

Anotace: to se takhle na nádraží, líbali dva milenci asi půl hodiny, pak se chytli za ruce, a hrdě v objetí odešli...

Uprosřet lidský trápení,
jen všechno stihnout v čas.
Porce duší a znavení,
podávat po kilech každému z nás.

Nádražní prostory v pozdní hodinu,
tváří se nebezpečně,
potkáváš lidskou spodinu,
a cítíš se méněcenně.

A najednou dvě hrdličky,
jako když lítají v šeru,
v kuse se líbají,
až není tomu věru.

Ve špinavých srdcích,
každý se trochu zastyděl,
ne pro vášeň v milencích,
ale pro to co v sobě nenašel.

Nevnímej nic co mělo by tě znát
a nepopadnout své tělo,
je horší než jsi lhát,
horší než vnímat to šero.

Stíháš všem krásným bludům,
co prošlo kolem tebe,
a hrdličky zazpívaj všem sloupům,
co opřeli se o ně.

Vzpomeneš si jak taky,
bývala jsi hrdličkou,
otřep se, ještě stihnout vlaky,
než zase ti ujedou.