Zamyšlení

Jsem vychovaná v starých časech,
kdy povinnost se neodkládá,
kdy nezavadlils o chuďase
a proutek mi vždy rovnal záda.

Nejsem tu, abych soudila,
vždyť každá doba své si žádá,
neříkám, že tenkrát nebyla
závist, závislost a zrada.

Jen dnes mi chybí trocha úcty,
meze, za které není radno vstoupit,
myslím ty morální, když svými ústy
ukecáš všechno, chceš-li loupit.

Respekt před rodiči a předky,
určitá norma chování,
nést zodpovědnost za následky,
kdo tyhle děti zachrání?

Hodnoty se zpřeházely,
etiketa je ve sračkách,
má vůbec cenu býti smělý,
když vítězí se ve značkách?