Anotace: Vyštrachala jsem něco, co jsem vyplodila již dávno. Musela jsem udělat remake, aby vás z té hrůzy nezastihla srdeční příhoda.(Bylo to věnováno přítelkyni, již jsem dlouhý čas neviděla a stýskalo mi po ní, neboť byla v onen čas jediná, kdo mi rozuměl.)
Žmoulám v ruce moje, Tvoje srdíčko,
do ruky beru zápisníček.
Začínám smutnit - jen maličko.
Nemáte někdo kapesníček?
Ty tu nejsi a dlouho nebudeš.
Snažím se sama sebe utěšit.
Dlouho tu nebude nikdo, kdo by mohl
mou duši kterakkoliv potěšit.
Po půl roce je to tu zase.
Jak já je nenávidím!
Sebe a moje deprese.
Snad za měsíc... uvidím.
Vítej na Liter.cz!
Ať už blízko, či daleko... vždy nande se někdo, něco... kdo, co bude nám chybět.
07.11.2009 19:42:00 | NikitaNikaT.