Nebojím se smrti...

Anotace: já opravdu se jí nebojím... stejně vím, že jednou přijít musí...

Já nebojím se smrti,
ani hodiny, kdy vzejde...

Žádného z nás,
stejnak neobejde...

Já nebojím se
té malé osůbky ukryté v hávu...

Kvůli smrti,
já neztratím přece svou hlavu...

Prý smrt,
jen na druhou stranu je cestou...

Tím i já,
tak stávám se optimistou...

Prý krásný pocit,
a bílé světlo vás vítají...

A lidé co důvěrně znáte,
klid do duše šeptají...

Já nebojím se,
té postavy v černém hávu...

Postavila jsem,
i vodu už na kávu...

Autor Labanda, 11.11.2009

Přečteno 469x

Tipy 4

Poslední tipující: Seanko, střelkyně1

Komentáře (3)

Komentujících (3)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Opravdu to nemá chybu ale Weylin má taky svou pravdu. Je to výstižné. Pěkně sepsané

25.11.2009 23:10:00 | Seanko

No...já myslím,že je to skvělé a ten závěr nemá chybu!:-))

11.11.2009 19:56:00 | střelkyně1

Kdyby jsi se smrti opravdu nebála tak by jsi to nikde nepsala protože by tě to vůbec nezajímalo..Ale ve skutečnosti se člověk smrti opravdu nebojí,protože jí nezná a nemůže se bát něčeho co nezná.Bojí se jen své představy smrti a taky že ztratí to co zná-vědomí sebe,rodinu,majetek apod..

11.11.2009 08:40:00 | Weylin

Nebojím se smrti...

Nebojím se smrti...

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (0)

Návštěvnost