Nastal můj čas

Na obloze vyšly první hwězdičky.
Vzápětí rozzářil se celý vesmír celičký.
A měsíc majestátně stojí mezi nimi.
Jasně září, zbaven vší viny.

Ticho všude kolem dokresluje noční dění.
Měli by všichni spát,ale tak tomu není.
Nákladní auta řítí se silnicí.
Občas je vidět okno zářící.
Proč asi nespí? Nedá mi to se nezeptat.
V přemýšlení o bytí ruší mne jen chlad.

Mé kroky nesou se ztichlou ulicí.
Nevím kam jdu. Jen nechci být doma.
Pak nejistě překračuju čáru dělící.
Už vím. Nastal můj čas. Jdu skonat.