Snad

Snad

Říkáme jistě – a myslíme tím snad
čekáme na slovo, co všechno za nás poví
doufáním přemoženi, s rukou na ústech
vteřinu za vteřinou učíme se bát

Jak stromy ve větru žijeme pro ten vzdor
až v hloubce kořenů jen nepokoj nás sytí
bezzubí strašáci na zasněženém poli
navzdory svázaní ve světě bez závor

Klekáním příslibů se potácíme slepí
hmatáme srdcem cizí krajinou
a oči plné hladu mlčky za nás poví
to slovo,které naráz nikdo nepochopí