jdu a dívám se...

Anotace: mám rád nevyzpytatelné cesty...

otevřela dveře ze slonoviny
obložené ušlechtilým dřevem
se stuhou do mašle
uvázanou nad kolenem...

okolí rozkvetlo
mně se zduhovělo před očima
provokující představa
tajemného reliéfu se zmotnila
a někde uvnitř
si začala klestit stezku
zdivočelá lokomotiva
plně naložená kamenolomem...

vyvážila jsi atmosféru
rozhodila čtverce
ze své diagonální sítě
a já
přestože vržen
střemhlav do kotrmelce
našel grafické řešení
jak se do ní dynamicky nařasit
a hodlám se státi
tvým majordomem....

ještě to neví a říká
kdo se o mě postará
a vezme zavazadla?
je tady nějaký poslíček?

neváhal jsem ani vteřinu
hbitě jsem přiskočil
a políbil dlouze tu dívčinu...

ona jen mrskla bičem očí
a já dostal políček...

často mívám pocit
že v takových okamžicích
už nemúže být hůř
a potom zjistím
že jsem vlastně prožil
nejkrásnější chvíle života...

madam
právě jste bez operace
provedla perforace
mých srdečních stěn
do věčnosti
můžete klidně trhat
s radostí
budu vaším kalendářem...

usmála se a podotkla
to by šlo začnu hned
vypadáš jako z pekla
budeme si rozumět
já jsem Heuréka...

tak to vidíte...

našel jsem...