Konec

Anotace: ..světa

Vyleštěné skleničky se třesou,
dušičky z nich unikají,
obava a strach se vzduchem nesou,
kam to tak spěchají?

Za okny včelí bzukot,
v žilách tuhne krev,
srdce – žádný tlukot,
páře se mi lebeční šev!

Slzy se změnily v saze,
v děsivě černé techno,
přetekly přes všechny hráze,
vzaly s sebou úplně všechno.

Žárovka – prásk na milión střepů,
ledovec sfoukl svíce,
kolik bude ještě tepů,
deset, padesát, nebo i více?

Ve zčernalém kotli se vzpomínky škvaří,
vlasy mizí v odstínu popela
a ona tu teď čas maří!

Zmateně čmárá písmena.