Zvon nad dědinou

Zvon nad dědinou

Anotace: Jako kluk jsem párkrát šel zvonit s dědečkem a pak se strýcem dědečkovi umíráček.

Sbírka: A uslyšel jsem hlas který šeptal mé jméno

.

Zvon nad dědinou
nezní nikdy
zcela smutně
i když hlásí úmrtí

Ve smrti
není nutně
jen temnota

Na konci každé sloky
je nota života

.

Autor René Vulkán, 23.11.2009
Přečteno 515x
Tipy 32
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

12.06.2011 09:37:00   PIPSQUEAK

Moc hezky napsané, líbí...*:)

líbí

26.11.2009 14:38:00   Markéta Hl.

je to pravda ST

líbí

25.11.2009 22:37:00   Zefi

ST...to prosté sdělení je zkrátka STrašně uklidňující.

líbí

24.11.2009 16:55:00   Psavec

Kdepak jsou ty zvonice.

líbí

24.11.2009 08:42:00   uživatel smazán

supertip!

líbí

24.11.2009 08:33:00   Dota Slunská

Něco končí něco začíná. Rozumná návaznost života. Moc milá báseň.

líbí

24.11.2009 07:56:00   Mbonita

jak pravdivé a prosté
je života i smrti sdělení...

St

líbí

24.11.2009 07:49:00   labuť

Hezky zachycené vyzvánění...

líbí

24.11.2009 07:14:00   Amáta

Tvoje báseň mi připoměla mnohé z mého dětství - také jsem chodívala zvonit s tátou a pak zase jednoho dne nad dědinou slyšela, jak jiný zvoní "umíráček" za něj, ale v hlasech zvonů je vždycky kus naděje, navzdory smutku...

líbí

23.11.2009 23:19:00   hašlerka

vysloveno s úžasnou lehkoSTí!

líbí

23.11.2009 23:17:00   uživatel smazán

Ve smrti
není nutně
jen temnota

Na konci každé sloky
je nota života
***ST

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel