Anotace: Jako kluk jsem párkrát šel zvonit s dědečkem a pak se strýcem dědečkovi umíráček.
Moc hezky napsané, líbí...*:)
12.06.2011 09:37:00 | PIPSQUEAK
je to pravda ST
26.11.2009 14:38:00 | Markéta Hl.
ST...to prosté sdělení je zkrátka STrašně uklidňující.
25.11.2009 22:37:00 | Zefi
Kdepak jsou ty zvonice.
24.11.2009 16:55:00 | Psavec
supertip!
24.11.2009 08:42:00 | Acham
Něco končí něco začíná. Rozumná návaznost života. Moc milá báseň.
24.11.2009 08:33:00 | Dota Slunská
jak pravdivé a prosté
je života i smrti sdělení...
St
24.11.2009 07:56:00 | Mbonita
Hezky zachycené vyzvánění...
24.11.2009 07:49:00 | labuť
Tvoje báseň mi připoměla mnohé z mého dětství - také jsem chodívala zvonit s tátou a pak zase jednoho dne nad dědinou slyšela, jak jiný zvoní "umíráček" za něj, ale v hlasech zvonů je vždycky kus naděje, navzdory smutku...
24.11.2009 07:14:00 | Amáta
vysloveno s úžasnou lehkoSTí!
23.11.2009 23:19:00 | hašlerka
Ve smrti
není nutně
jen temnota
Na konci každé sloky
je nota života
***ST
23.11.2009 23:17:00 | rybí prdy