Anotace: .. jednou ...
Až budu jednou stará žena,
obličej mít jak vybledlá skica,
do svých vzpomínek pohroužena,
tak to zpívá Jarek Nohavica.
Až budu jednou stará žena,
z lavičky krmit labutě,
životem dávno poučena,
závidět ptákům perutě.
Až budu jednou stará žena,
neudržím v ruce tužku,
moje tvář bude rozbrázděna,
hlavu si složím na podušku.
Zatím hlavu nepokládám,
večer sklenku vína piju,
snivé verše dál si skládám,
jsem tu ráda, ještě žiju!
Pěkně a s humorným nadhledem napsané. Nohavicovu píseň "Až budu starým mužem" mám moc ráda...Tvůj text je jí důstojným sourozencem! :-)
24.11.2009 17:17:00 | Amáta
Až budeš jednou stará žena (já taky)
do Liter stránek pohroužena
napíšeme si vzkaz
že modro a poezie
s námi stále žije
a navždy zůSTává v nás!
24.11.2009 13:19:00 | hašlerka
Na co tužka?
Jeden prstík přece ťuká
do klávesnic na písmenka
píše stará,mladá,mladší
o všem možném.To stačí...
24.11.2009 11:18:00 | Květka Š.
taky jsme rádi,že tu jsi.ST
Až budeš jednou stará žena
Tvé oči prozradí
Jak moudrá jsou Tvá slova
každého pohladí.
24.11.2009 09:11:00 | Tanzania