Anotace: ...někdy to tak přijde samo...
Tiše jsem se dnes opila
kapkama spadlýma z ledových hvězd.
Prázdná sklenka se s cinkotem rozbila
a vrátila mě zpátky ze snových cest...
zpátky sem na zem,
zpátky sem k vám,
k bezesným nocím a k myšlenkám.
Na mléčnou dráhu se nevrátím,
snem se žít nedá
a ani opilstvím,
kterému tiše přihlížel měsíc.
A tak se sem vracím,
s pokorou,prosíc,
měj mě zas rád
a dej mi pít
průzračnou vodu z Tvých dlaní...
ať zase nemusím prosit hvězdy
o doušek opojení