.
Píšu si román o beznaději
a zmraženém lístkovém těstu
na stole
vedle busty Sokrata bublá Kola
Píšu o svých pocitech
o tom, že moje madona je Marylin
a jen ona umí špulit rty do cliché
Já je utírám do polštáře,
ale jen ve tmě, když myšlenky šijou sny
režnou nití
Píšu o vlasech,
z kterých se odpařuje zbytkový alkohol
zklamání cizími realitami
a cigareta kluka, co mě neposlouchal
Nerozumím tomu
Jsem jen obyčejný člověk
.
.
slíbil jsem a jsem tady:-) a jsem rád, že jsem se nechal zlákat. moje babička ( jako asi ostatně všechny ) by řekla: holka, z tebe něco bud!
ne babi, je básník.
děkuju za pěkný zážitek
31.12.2009 16:29:00 | kulishak