Anotace: V noci ze soboty na neděli, v počátečním adventním to čase.
.
Zavázán svou minulostí,
omezen přítomností ...
Na obzoru mám vizi:
budoucnost; tak strašně cizí ...
Zda bude dobrá,
nebo průser chystá,
mám plodit dobra,
či zlo ze mne chlístá?
Zlo v mé i tvojí minulosti,
jak sluncem vybělené kosti
svítí. My máme tu moc
zastavit - snad i budocnost!
Však bránit lásce je tak marno,
svleče srdce, pronikne až na dno,
touží, a v rukách kypí a teče
cit, co z nás tryská v leže (i v kleče)
Láska má něžná,
chce stále víc,
ta věc je běžná,
s princem z Nemanic.
On chlubí se Hrádkem,
ač nemá vlastně nic,
má jen své ruce. Holé.
Ale kdo má vskutku víc?!
.
Někdy jsou holé ruce tím nejcennějším darem, když skrývají čisté srdce... a to je v dnešní době možná velká vzácnost...
30.11.2009 08:21:00 | labuť
Minulost nezhasne
sfouknutím svíčky
Budoucnost
za přivřenými víčky
čeká
ptá se:
"Poplyne život
jako řeka" ?
Zdá se...
ST!
29.11.2009 16:04:00 | hašlerka
chodil světem..
básník rýmů
veselých
radost rozdával
do lidských splínů
podkrovních..
hrádkových
:o)
29.11.2009 10:56:00 | Agniezka
st***mazej spát***
29.11.2009 01:18:00 | rybí prdy