Něco by to chtělo,
roztrhat dívčí tělo...
Hltal bych doušky krve,
žít! Naposled a prve.
Petře, ruce pryč,
nech ležet rýč.
Jsou křehčí než porcelán,
vyhni se světu dam!
Plakejte matky, plakejte otcové,
vaše dcery topím v nachové.
Zoufejte si manželé,
trestám! Naposledy a poprvé.
Proč smrtka mě v tanci vláčí?
Proč svět vidím z perspektivy ptačí?
Proč slupka silnější vnitřku?
Petře?! Bojíš se zítřku?
Naposledy... A poprvé...
působivá... Ještě teď, dlouho po přečtení, cítím její dech za krkem. Uhranula mě.
10.12.2009 21:25:00 | Patěnka
Nemáš se čeho bát,
jen sobě můžeš lát.
A svět můžeš proklínat.
V cizích ložích usínat...
Začínám milovat uhasínající tep srdce obzvláště, když ho držím v dlani.
P.
06.12.2009 15:46:00 | Fenceless