Anotace: ...
***
Omet´ jsem pavoučí sítě
kapky rosy vycucal
západ slunce
ránem zaspal
větvoví
co cuchá vlasy klackům
jsem haluzí
svých představ
nepřepsal
na papír z margarínu
kapiláry utnul
na počátku srdce
to když pěstí zaťatou
urazil jsem hrubce
můj život jde dál
jen ten zdejší
co se se mnou rval … pokračuje
***
06.12.2009 20:06:00 sveřep
...větvoví co cuchá vlasy klackům...Toto si trvale ukládám do banky básnických obrazů k zapamatování... :)
06.12.2009 15:25:00 Mbonita
jeden život
muže
uprostřed pavoučí sítě
vlákna vedou
tam kde
pohltí tě maličkosti
velkých věcí
ozdoby žen
oči dětí
světla zhasnutých svící
spící radost
a pořád tikající..hodiny..
ST
06.12.2009 13:10:00 uživatel smazán
Naše minulé životy nás budou provázet pořád..to je ten stín, který nemizí.