Jedl bych hřebíky
kručí mi v břichu
hlady řvu na lidi
v nastálem tichu.
Domů je daleko
k obchůdku taky
bez jídla pojdu
před cizími zraky.
Zahrádky prázdné
ni jedna ředkvička
stromečky bez jablek
jen holá větvička.
Krmítka pro ptáčky
jen prázdná semínka
právě mě zabila
na chleba vzpomínka.
A ještě se koukat do nabídky
těch pochoutek,laskominek
a kručí ještě víc...
Cinkni,pozvu tě na kafe a štrůdl...
08.12.2009 21:21:00 | Květka Š.