probuď se
podívej se mi do tváře
neodvratně kráčím, utíkám
plynu
bez tvých rad a pokynů
není možné zastavit
proč mne tedy zabíjíš
vlahý vánek mých perutí
utiší
pofouká každé bolesti
jejich lesk
jak zlatovlasé mámení
lásku do očí našplíchá
jsem to já
kdo sny posílá
jenž přimknou se ti do duše
splynou se srdcem
jako pomněnky
když krásně rozkvetou
tak probuď se
jsem tvůj čas
mám naspěch, tedy, jako vždycky
když nevolán se vetřu, drze
jen občas zvolním, sporadicky,
to ničím krásu, bořím tvrze
nepřítel snílků, bouřliváků,
každou prohledat znám skrýš
dám zhasnout světlu na majáku
jsem s tebou, že to netušíš?
***
Jiří senior
11.12.2009 10:13:00 | j.c.