Smrt

Tico bláznů co křičí zhaslí plamen svíčky hořící pacity a emoce roznáší nebezpečné nemoce dýcháš tak hluboce přitom jsi jak mrtví spíš ve své postely co stala se ti rakví. Pach popela ty chystáš se do kostele v šatech co černé jsou ani nevíš že tě brzi k hrobu odnesou. Nartech smích v očích prázdno světlo života už zhaslo. Jen samoto a černá temnota jsou tvými společníky. V hlavě prázdno žádné spomínky už jsi tety smrti a ne Boží maminky. Vzpomalené pohyby žádný tlukot srdce na hrobě máš od přátel věnce.