Volba

Mockrát mě ono šílenství lákalo,
to s maskou smutku - sebekonce,
mučilo, trýznilo, v mysli skákalo,
nabízelo obdiv, slávu, věnce.

Nedočkat vyzvání Cháronova,
vrhnout se sám do vln řeky,
vrátit se nikdy nepůjde znova,
hladina se zavře na věků věky.

Už nestane se, co státi mohlo,
utichlo srdce příliš mladé,
rozhodl se, když žití zmohlo,
jeho city už navždy chladné.