V chromého mrzáka trambus mě proměnil,
když na přechodu rychlost svou patřičně nezměnil,
předními koly kosti mi polámal,
marně jsem pomoci doktora volával.
Vesele zatroubil a motor dál vrní,
zranění nedbajíc jel skládat zrní,
kola už zmizela za kopcem v dáli,
naděje na život ve mně už tály.
Pomoc mi přišla v poslední chvíli,
snad mi ji poslaly pohřební víly,
několik doktorů přes noc mě sešilo,
přesto mi měsíce do smíchu nebylo...
Díky tvé návštěvě, dnes jsem tě potkala, v pošmourném ránu tvé verše poznala, dík za prima počteníčko...
15.12.2009 10:16:00 | Kapka
Měl si hodně sil, víru v život a proto si přežil,přeji Ti hodně zdraví a jsem ráda že i nadále Tě život baví.
14.12.2009 23:18:00 | carodejka
přežils..
třeba se zázrak stal..
a doufám, že jsi vílám pohřebním
pak zrní trochu nasypal .o)
14.12.2009 08:28:00 | Bean