***
Jak zmrzlý úsměv je pohled tvůj
v teniskách sněhu víc jak půl
v ruce točenou berli
zlacenou hůl
na zádech pytel toužebných přání
jenom ho nosíš
nic není k mání
nelži
Mikuláš už dávno byl
ty jsi jen člověk
co všechno znesvětil
kopírkou citů nabízel lásku
zotročil štěstí do provázků
marionety
***
Úprava komentáře: Po prvním přečtení mi značně připomněla jednu kresbu - loutku, která je ovládána nitkami navázany k hlavě - mozku, čili nějaký řízený procesor. Po druhém, třetím čtení se obraz stává ucelenějším a dokonalým - čím dál blíž.
14.12.2009 19:38:00 | kikis
PO prvním přečntení mi značně připomněla jednu kresbu - loutku, která je ovládána nitkami navázany k hlavě - mocku, čili nějaký řízený procesor. Po druhém, třetím čtení se obraz stává ucelenějším a dokonalým.
14.12.2009 18:22:00 | kikis
jsem jen loutka z města
....cesta prachem zasypaná
rána šedá se záblesky
modří
v očích
co čtou
báseň..tvou..
nebo jen
pravdu
jako takovou
St
14.12.2009 14:50:00 | Mbonita
Po vystoupení ty marionety
poprášíš naftalínem
a složíš do krabice...
14.12.2009 10:56:00 | Květka Š.